Kdyby mě někdo hledal, tak jsem v Římě.

Také si už čtvrtým rokem píšu nějaký zápisky, takový poznámky co se dělo, průšvihy, všední pohledy na život v semináři a podobně. To tady ale nedám, protože nemíním z blogu dělat duchovní striptýz, ale chci občas něco napsat, třeba co mě zaujalo nebo něco zajímavého z našeho netradičního života. Jsem sám zvědav co z toho vznikne.

Tím jsem se dostal k podstatě: Kdyby mě někdo hledal, tak jsem v Římě.

Nepředpokládám, že mě uvidíte na těchto satelitních snímcích, ale zkuste to, Google Earth je šikovný prográmek. Nápověda: Roma, Via Concordia 1. Po vypsání adresy se objevíte přímo nad mým bydlištěm v Papežské koleji Nepomucenum. Seminář je téměř utopen v zeleni naší krásné zahrady, prý tu je na 200 cypřišů a já nevím kolik dalšího (například tu právě dozrávají mandarinky a citróny, jsou tu taky palmy, tůje, banánovník a další).

A co víc? Nemůžu napsat všechno, to bych vystřílel veškerý prach hned na začátku. Tak ještě něco k tomu, co tu vlastně dělám, že? Pro ty co sem zabloudili omylem (asi něco hledali nebo z nudy klikaj na odkazy), tak abych se nějak legitimoval. Jsem bohoslovec studující za brněnskou diecézi. Do semináře, přesněji řečeno do nultého a přípravného ročníku (konviktu) jsem nastoupil v roce 2004. Po dvou letech studia filosofie (tedy, tak se říká prvním dvoum letem na teologii, učí se tam všechno možný) mě otec biskup nabídl možnost studovat zbývající tři roky teologie do Říma na Lateránskou universitu.

No a tady už od konce srpna bydlím a chodím do školy, nejprve na měsíční kurz italštiny a teď už druhý měsíc do „normální“ školy. Lateránskou universitu (www.pul.it) najdete v tom prostředním červeném kolečku, hned za basilikou.

 A odpověď na poslední nevyřčenou otázku, co to je „Nepomucenum“? Správný název je Pontificio collegio Nepomucenum (Papežská kolej sv. Jana Nepomuckého). Pozemek za městem koupili před skoro sto lety naši biskupové, aby postavili kolej pouze pro české a slovenské bohoslovce. A od té doby tu nějak žijí, s různými změnami v pohnutých dobách. Nejsem historik, tak se nechci pouštět na tenký led, proto jen jedna důležitá informace, v koleji roku 1969 zemřel kardinál Josef Beran.

Dnes je tu velmi zajímavá směsice obyvatel. Prioritou koleje jsme tu my bohoslovci, je nás tu celkem 11. Čtyři jsme za Brněnskou diecézi, dva za Olomouc, jeden za Ostravu-Opavu, jeden za Prahu, dva za Hradec a jeden za Budějovice. V rozložení na ročníky: tři prváci, tři druháci a pět třeťáků. V domě bydlí několik českých kněží, kteří si v Římě rozšiřují studia, pak několik skupin zahraničních kněží se stejným záměrem. Hlavou domu jsou představení a pomyslným srdcem sestry z kongregace sv. Karla Boromejského, které se starají o chod domu.

A to si myslím pro tuto chvíli stačí