Jurisovy postřehy, zápisky, zajímavosti

Podruhý se narodit

15. 10. 2008 16:57
Rubrika: z Říma

Tuto frázi používáme docela často, stačí se jen dívat okolo sebe. Občas se i na chvíli zastavíme a přemýšlíme, protože se nás to nějak dotýká.


Ve škole jsem udělal zkoušku a tak jsem si řekl, že bych to měl nějak oslavit. Oslavil jsem to tím, že jsem si zajel na kole k moři – Lido di Ostia. Jen tak, na otočku. A i těch pár chvil může skrývat mnoho. Kromě toho, že mi z řidítek spadl můj milovaný růženec, který neustál klimatické podmínky a po několika letech steřel. Kromě toho, jak jsem viděl, že italská policie zatkla lehkou ženu i s jejím klientem (podle nového zákona je prostituce trestná pro oba, myslím že je to satisfakce k J8,3-11). A kromě jiných dalších zajímavostí jsem se stal svědkem jednoho zázraku.

Už skoro doma, po projetí čtvrti EUR, jsem se dostal do velké zácpy vozidel. Nejprve jsem nadával na odpolední traffico. Prokličkoval jsem mezi auty, až jsem narazil na půlku stromu, která ležela přes silnic. Všude byla spousta lidí a před stromem nádherně prázdná silnice, jakou jsem ještě v Římě neviděl.

Nefoukal silný vítr, bylo to jen tak. Část stromu se zničeho nic zlomila, přímo do hustého provozu mezi auta a motorky. Ve dvou pruzích jich tu za vteřinu projede několik. Ale ve skutečnosti se vlatně skoro nic nestalo. Jedno auto mělo trochu pomuchlanou střechu a rozbité přední sklo, druhé zabrzdilo a zasunulo se pod strom, téměř bez škrábance. A motorka v ten moment neprojížděla žádná. Okolo pobíhal muž z poškozeného auta, neustále někam volal a byl očividně rozrušený. Podruhý se narodil.

Sedl jsem si na okraj silnice a pozoroval, jak motorky podjíždí strom, jak se po trávníku prosoukalo několik aut, jak je doprava v celém okolí totálně paralyzovaná. Počkal jsem si na práci hasičů, kteří přijeli skoro až po hodině. Když řezali ležící strom, tak ještě preventivně odstranili další část stromu. Při práci je sledoval nějaký pohotový fotograf.

Měl jsem dost času přemýšlet, jaké to je, podruhý se narodit. Protože kdyby to počkalo minutu, mohl bych být pod tím stromem třeba já. Nebo někdo na motorce. Při tý rychlosti by to nerozdejchal. A říkám si stále, jsem vděčný Bohu za svůj život, zdraví, přátele? Musím se „podruhý narodit“ abych si to uvědomil?

 

 

 

 

Zobrazeno 3317×

Komentáře

Schwert

Proc se i kresťane tak moc boji smrti? Neprichazi snad i ona z Bozi ruky? Neni vysvobozenim z tohoto slzaveho udoli? Neni prichodem k tomu, ktereho verime a ktereho milujeme?
Je samozrejme dobre chvalit a dekovat Bohu za zivot a zdravi, ale nezapominat i prosit o dobrou a pozehnanou smrt ve stavu posvecujici milosti. Nakonec nevime den ani hodinu.

Juris

Ano, souhlasím, je to návrat k Otci. Na druhou stranu jsme jen slabí lidé, takže s tím "tešením" má hodně lidí problém. A druhá věc, člověk obvykle cítí, že ještě není připraven.
Co se týká pádu stromu, byla tu bouřka a padající část stromu zabila mladého člověka. Několik ulic od nás.

Zobrazit 12 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio