Jurisovy postřehy, zápisky, zajímavosti

Otec kardinál Tomáš Špidlík slavil v Nepomucenu své 90. narozeniny

11. 12. 2009 22:32
Rubrika: z Říma

 

10.12. oslavil v papežské koleji Nepomucenum, kde také 37 let působil jako spirituál, otec kardinál Tomáš Špidlík své devadesáté narozeniny. Pravda, že ve skutečnosti je má až o týden později, ale slavilo se nyní. Přijelo mnoho hostí, všechno bylo velkolepé, tak jsem si říkal, že o tom malinko napíšu, ať z toho mají i něco ostatní, co u toho nebyli.

 


 


Letos v pořadí už třetí velká akce, tak si říkám, jakou mám milost, že tu jako bohoslovec můžu být a nějak na tom participovat. Rozdělili jsme se do různých služeb, například bylo potřeba hlídat asi 130 knih, které kardinál Špidlík napsal, hlídat vrátnici, být u vchodu k ruce a v neposlední řadě i u myčky u nádobí, kam jsem se zapsal, abych se mohl někde zašít, až mi bude mezi těma lidma poněkud těsno. Nakonec jsem toho litoval, protože práce bylo moc a nahoře živo, taky moc. Ale to už předbíhám.

Zatímco se hosté scházeli v sálu, cimbálka Slovácko Mladší z Mikulčic zahrála několik písní a pak přišel otec kardinál. Všichni nadšeně tleskali a jak pak šel, opíraje se o červenou berlu (stále následek zranění v létě), někteří hosté jej zastavovali a snažili se mu pogratulovat, až jsem si říkal, jak je náročné slavit. Významných hostů tu bylo mnoho, ale také ne všichni mohli dorazit, například z pozvaných asi 40-ti kardinálů tu byli čtyři.

Velvyslanec České Republiky u Svatého stolce, pan Vošalík, byl moderátorem večera a postupně předával slovo, velmi pohotově a vtipně, hned prvního se slavnostním slovem, našeho otce spirituála Richarda Čemuse SJ, uvedl jako pokračovatele, tedy ne profesora, ale jako žáka.

Otec Čemus shrnul celý život otce kardinála v moc pěkném proslovu, kde mimo jiné zazněly tyto myšlenky:

  • kardinál Špidlík přátelství dává, ale i přijímá, jeho okruh přátel je široký

  • už 58 let každý pátek má na Rádiu Vatikán homilii

  • píše česky, italsky a francouzsky

  • roku 1995 dával exercicie papeži a římské kurii

  • před volbou papeže měl pro konkláve promluvu v Sixtínské kapli

K závěru nás otec spirituál, který je s ním v častém kontaktu, povzbudil, abychom nehleděli jen do minulosti. Totiž pan profesor Špidlík i dnes sedí u notebooku a sleduje život ve světě, ale jakmile přijde někdo na návštěvu, všeho nechá a naplno se věnuje příchozímu, podle svého hesla: Ex toto corde (z celého srdce). A na závěr připomněl krásný vtip otce kardinála, že je důležité se dožít devadesátky, pak už umírá velmi málo lidí.

Následoval přípitek, který vedl otec rektor Jan Mráz, při kterém připomněl, že otec kardinál tu byl zhruba polovinu života domu spirituálem. A pak jsme zpívali „živijó“ a „Aby nás Pán Bůh miloval“ a bylo to takové moc pěkné.

Otec kardinál po přípitku zavtipkoval textem z Písma, že když Pán Bůh nebyl spokojen s Metuzalémem, tak lidé žili 120 let a tak mu tedy ještě zbývá 30, které má žít v Římě. A Řím je věčný, tak tedy bude žít věčně.

Pan velvyslanec Vošalík pokračoval v moderaci a postupně předával slovo různým hostům. Jako první hovořil pan Jindřich Forejt, ředitel protokolu pražského Hradu, který zastupoval presidenta republiky a přečetl od něj dopis, ve kterém pan president oceňoval činnost, která byla povzbuzením v těžkých dobách.

Dalším gratulantem byl pan kardinál Vlk, který zastupoval ČBK a českou církev. Poděkoval za spojení východu a západu skrze Velehrad a za zviditelnění malé České republiky.

Pan Vladimír Zavázal, velvyslanec ČR v Itálii, předal pozdrav od předsedy senátu Přemyslava Sobotky a ještě pamětní medaili senátu. Přesně jak to bylo, to už nevím, protože moje zápisky nejsou dobře čitelné a na internetu jsem nic nenašel, ale medaile nebo nějaká cena to byla.

A pak následovali další gratulanti, jako pan Pavel Kafka za ministra zahraničí Jana Kohouta, pan Jaroslav Dohnálek, starosta města Boskovice, odkud kardinál pochází a kde jsem byl tři týdny na praxi. Ten nás dojal, když řekl, že je nesmírně hrdý na to, že je starostou města, kde se kardinál Špidlík narodil. Pak jsme slyšeli dopis od ministra kultury, pokračoval pozdrav děkana HTF, který zastupoval rektora UK, Václava Hampla. A protože gratulace trvaly už asi hodinu, uprostřed sálu stál obrovská stůl plný jídla, na jiném stolu spousta druhů pití, byli jsme rádi, že oficiální část programu skončila a my jsme se mohli oddat všem těm dobrotám, které úspěšně doplňovaly pěkné vazby ve skupinkách, které se okolo stolů vytvářely.

Najednou, když jsem byl v nejlepším, se objevil spolubratr, že nám začíná služba u mytí skleniček a talířů. A druhá, ještě smutnější informace, že na návrat do ráje mám zapomenout. Tak jsme byli dole okolo myčky a bavili se utíráním skleniček. V kuchyni byl super kuchař z ambasády, donesl nám pivo, jídlo, takže to bylo krásný i tady. A nakonec, až bylo málo práce, tak bylo možný se na čas opět vrátit nahoru a užít si krásné cimbálovky a společenství.

Škoda že se tak málo lidí dožívá devadesátky, hned bych si to zopakoval.

 

Dodovi děkuji za fotky, další jsou zde.

Sdílet

Komentáře

sestra-Dagmar Ahoj Jurisi, P. Špidlík je krásný člověk, závidím ti, že mu můžeš být tak blízko!

Juris pavli, díky, rád bych alespoň tři věty, nemám čas ani sílu :-(

pavelblazek Na co jezdit do Říma, když Řím přichází k nám v podobě takových člámků. Bude tu ještě do Vánoc něco o kněžském svěcení Jirky Brabce? :-)

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio