Jurisovy postřehy, zápisky, zajímavosti

Barvy v lavicích

27. 3. 2012 10:28
Rubrika: z pastorace

            Myslím, že většina lidí má ráda barvy, černobílý svět je totiž fádní. Barvy proměňují povrchy hmot, jejich jemné přechody vytváří nuance, které často obyčejným letmým okem ani nepostřehneme. Barvy nám působí radost a obohacují. A tak se často při seznamovacím kolečku ptám, jakou kdo má nejoblíbenější barvu.


            Poprvé jsem si barvy v kostele uvědomil, když bylo zimní období a v kostele byla docela tma. Kostel sám je docela temný, oken je málo. V tmavých lavicích postávalo docela dost farníků, ale všichni byli oblečeni do černých, nebo alespoň temných zimníků a kabátů, jen naprosto ojediněle měl někdo nějakou méně tmavou barvu. Ale abych byl přesný, občas se v lavicích mihla i nějaká decentní barva zimní bundy. A tak z této záplavy tmavé hmoty koukaly pouze růžové obličeje. Časem jsem si na to zvykl a už mě to nějak nepřekvapovalo.

            Jeden pátek přišlo hodně dětí na dětskou mši svatou, seděli v prvních lavicích a schola stála na stupínku. A jak kostelník zapl reflektory, z tmavého prostoru vyskočila široká škála barevného spektra. Červená, zelená, bílá, modrá, fialová, … Prostě nádhera. Najednou mi docvakla ta síla a naděje mladých, kteří jsou naší budoucností. A ty barvy ukazovaly na jejich odhodlání a energii něco v životě dosáhnout. V ten moment jsem měl slzy na krajíčku, byla to síla.

            Možná toto může být příměr do našeho života, mít barvy, nebýt jen tmavý, fádní a leklý. Být oblečený do barev, znamená něco se sebou dělat, být aktivní, občas někoho provokovat a ne vždy se trefit, občas nechtěně šlápnout vedle.

Občas můžete vidět nějakého člověka, který je barevně sladěn a je radost se na něj podívat. Obvykle to jsou ženy. V Římě jsem obdivoval ty, které měly třeba červený kostým, červené nehty, červené brýle i červené motorino. Daly si s tím práci, až jsem pochyboval, jestli ta motorka je dopravní prostředek nebo módní doplněk.

            Takže se snažme, abychom se barevně sladili, abychom byli harmoničtí. Podstatné nejsou barvy oblečení, vlasů nebo auta, ale barvy našeho srdce, které z nás vyzařují. Prostě naše jednání a náš postoj k životu, který je darem od Boha.

            PS: Přichází jaro a tak je symbolické, že tmavé barvy zimníků nahrazují barevné jarní bundičky a kostýmky. Příroda si odpočala a naplno vykračuje do nového koloběhu života. Náš kostel už je opět plný barev.

Zobrazeno 2300×

Komentáře

Marunka

..krásný článek,..ach ty barvy..myslím, že i Pánu Bohu musely dělat velkou radost, když je tvořil..=)

HejTi

Je fajn, že obarvuješ svůj blog jak názory, tak grafikou (myslím teď fotky u článků).

Juris

To HejTi: Díky. A jestli si pamatuješ, tak jsem to dělal už na starých Signálech (jeden obrázek z mnoha fotografií) a když byly doby, kdy nefungovalo vkládání fotek k příspěvkům, bombardoval jsem Tě, jestli to jde změnit. Podle mě je to velmi důležité (ale na FB mi to teď nějak nejde). A díky, bez Tebe bych blog neměl, sám jsi mě v Táboře ukecával a já se tak urputně bránil. :-)

HejTi

Jj. vím - ve světě je teď populární služba http://pinterest.com/ a ta je založená pouze na obrázcích :)

Zobrazit 4 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio