Jurisovy postřehy, zápisky, zajímavosti

Dětské oči

13. 5. 2013 15:53

   Před dvěma lety. Přijel jsem před školu, protože mi za chvíli začínala výuka náboženství. Stál jsem v kolárkové košili před chodem a pozoroval paní učitelku a zástup dětí, jak přicházeli z oběda. Najednou jedna z nich, Alenka, opustila útvar a rozběhla se za mnou. V radosti zavolala: „Pane jáhene!“ a skočila po mně. Stál jsem „perplex“, nevěděl jsem, jestli ji mám chytat do náruče nebo ji napomínat, že se to na veřejnosti nehodí. Alenka to neřešila, měla radost, nebyla zatížena předsudky dospělých.



   Přemýšlím o dětských očích, ze kterých často přímo prýští radost a přímost. Mše svatá s dětmi je jedna z nejkrásnějších pastoračních zkušeností, podobně jako svátost smíření. Jsem Bohu vděčný, že mohu být ve farnosti, kde je mnoho dětí, se kterými můžu zakoušet spousty krásných situací. Na jednu stranu žiju v celibátu, na straně druhé zde jsou desítky dětí, pro které jsem jejich duchovní otec (kaplan).

  Jeden z nejsilnějších zážitků byl o mých narozeninách, kdy při mši svaté pro děti přišel v obětním průvodu zástup malých hlaviček, a každé dítě mi dalo jednu gerberu se svým přáním k narozeninám. Pětatřicet originálních dětských povzbuzení. Říkaly to, co bylo pro ně v tu chvíli to nejdůležitější.

   Díky ochotným maminkám jsme toho spolu během roku mnoho prožili, ať už to byl výlet, nebo sáňkování na sněhu či karneval, kde bylo přes šedesát dětí v maskách. V tyto dny se připravujeme na dětské odpoledne a krátce na to jedeme do zoologické zahrady. Ale kdyby nebylo spolupráce s rodiči, také spousta dobrovolníků, kteří pomáhají se mší svatou pro děti, velkého potenciálu ve farnosti, tak by nic nemohlo vzniknout.

   Mám v počítači tabulku, kam si píšu rodiny a jména jejich dětí. Snažím se je naučit, bez ohledu na to, že tu za chvíli už nebudu. A tak, když malým dětem dávám křížek na čelo, oslovuju je jménem. Odměnou je radostný pohled dětských očí, i když to často popletu. Mají jméno, něco pro svého kaplana znamenají. A já je mám rád.

   A tak si říkám, kéž by tyto dětské oči dokázaly povzbudit i nás, dospělé, světem protřelé a studené. Bůh nás má rád, oslovuje nás naším jménem, bez chyb. Nikdy není unavený, podrážděný nebo zaneprázdněný. Je stále s námi. Máme se pořád co učit, maličtí nás předcházejí do Božího království.

 

Odkaz na fotogalerii našich akcí s dětmi ve farnosti: 

http://farnost-telc.cz/content/detske-mse-svate-0

(systém mše svaté se svatými je převzat od P. Pavla Kafky)

Zobrazeno 2761×

Komentáře

Meruňka

Užij si to, Jurisi. Školkáčci jsou úžasně bezprostřední a hned ti dají zpětnou vazbu, jak jsi je dokázal zaujmout.

kacarovi3

Já jsem také obdivoval Pavla Kavku při dětské mši svaté,jak jim rozdával kamínky,schovával za obrazy svatých odpovědi i jiné věci.Zapojoval do dětské mše vše,co měl po ruce i kolem sebe.To bylo v Kunštátu.Ted je můj děkan v Hustopečích,má na starosti Starovice a Starovičky.Mám to kousek a stihl jsem jen jednu večerní mši.V našem kostele chvíli zastupoval kněze a uváděl do funkce nového faráře.Povede letos dětský letní tábor.Potom se ho zeptám na zážitky.Pavel to s dětmi umí a mnoho kněží se snaží o totéž.Pavel.

voda-zpívající

Jurisi, souhlasím s Tebou.Bohu díky za ně, jsem ráda, že mohu být s dětmi každý den a učit se od nich.

Klarysa

Děti sou krásný dar, ta jejich bezprostřednost.... Kéž bychom dokázali být jako ony....

Juris

Dnes jsem byl domlouvat křest nejmladšího dítěte. Malá Zdiška mi ukázala svoje divadlo (figurky na magnety), pohled do jejích rozzářených očí byl krásny. Uchovat si tak čistý pohled na svět. Síla.

Zobrazit 5 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio