Jurisovy postřehy, zápisky, zajímavosti

Kávičku?

4. 9. 2015 17:20

   Tato dnes již legendární hláška vznikla o jednom víkendu na MAMRE, když jsem v zápalu práce dostal někdy okolo druhé hodiny v noci chuť na dobrou kávu. Jak jsem tak přišel ke kávovaru, viděl jsem na zemi ve spacáku ležet nějakou postavu. Protože jsem měl dojem, že ta osoba (ještě) nespí, tak jsem se bezprostředně zeptal: „Kávičku?“


  Dnes samozřejmě mí přátelé budou tvrdit, že to bylo trochu jinak. Třeba to, že jsem tu osobu vzbudil nebo jí tu kávu nutil nebo nevím co. Ale ta podstatná myšlenka, která mě vede k tomu, že píšu na téma kávy, je to, že káva propojuje lidi mezi sebou. A já ještě dodávám slovo „dobrá“ káva.

   Co se týká mého kávovaru, patří mezi levnější, ale je dobře seřízený a používám kvalitní kávu, takže naše „ristretto“ se lehce blíží k tomu, co můžeme zažít v Itálii. No, na to že jsme někde za Alpama, tak je to „dobrý kafe“.

   Kafe je takovou ledolamkou, podpůrným prostředkem v komunikaci mezi lidmi. Na naše centrum totiž nejezdí jen děti a mládež, ale také i jejich rodiče, kteří jsou zmatení, sedí často ve špatně zaparkovaných autech před farou. Někteří o kostele a o tom, co se děje uvnitř, nemají páru a mnozí už třeba i nějaký rok nemluvili s knězem „face to face“. A tak, když mám čas a možnost, beru to jako sport. Vyběhnout před faru a jako rybář ulovit nějakého toho rodiče a vtáhnout ho na kafe.

   Většinou to není tak dramatické, protože mnozí rodiče už to tu trochu znají, takže je můžu oslovit na naší chodbě, či v areálu fary. Další už mají předchozí zkušenost a na kafe se vyloženě těší, případně někteří i na sušenku ze Švédska, která už je takovou samozřejmostí našeho kávového setkání. A my si na pár minut sedneme do křesílek a zakusíme chvíli pohody a přijetí, která je velmi důležitá v životě člověka. Která otevírá srdce a ústa. A pak nejen děti, ale i jejich rodiče odjíždějí obohaceni, a to nejen tím, co mají v žaludku (co prošlo hrdlem).

   A nejsou to jen rodiče našich dětí, ale u nás na centru se zastavují také různí naši přátelé, kteří sjedou ten kousek z dálnice a pak pokračují na Prahu či Brno, přicházejí lidé se sdílet nebo pro radu, sedí tu snoubenci, probíhají pracovní rozhovory u kávy či jen takový přátelský pokec.

   Káva je mocná, káva propojuje lidi. Je to úžasné, co dokáže jedno přátelské posezení u doušku dobré kávy, která má svůj příběh. Dobrá káva je ale pouze jen prostředkem. Důležité je ale otevřené srdce těch, kteří si ke kávě sedají.

Zobrazeno 2786×

Komentáře

Juris

Měli jsme školení zaměstnanců biskupství a pila se tam káva. To není nic zvláštního. Ale když jsem se zamyslel a srovnal jsem si v hlavě, kolik kdo vypil kávy, a pak jsem to dal do souvislosti s tím, že nám v týmu stačí kilovka zhruba týden, tak jsem si říkal, že každá radost a družení musí mít míru. :D

kacarovi3

Otče Jiří,budu na to myslet.Káva jako prostředek k evangelizaci,k lidskému kontaktu.Mnozí z města dávají přednost posezení u kávy v útulné restauraci,než jít k někomu do bytu.Já zas hospody nemusím a to je problém.Jinak moc pěkný článek,dobrá zkušenost,která se dobře pamatuje.

Zobrazit 10 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio