Vánoce - otázka volby

   Každý rok to samé, přesto pokaždé jinak. A tak nějak se vinou moje myšlenky okolo narození Krista. Letos mi hlavou rezonovala myšlenka, že Vánoce jsou otázkou volby. Můžu se svobodně rozhodnout, jak naložím s výzvou, která stojí předemnou.

   Josef s Marií přicházejí před naše dveře, očividně mají nouzi a potřebují naší pomoc. Dokonce se ptají a dívají se nám do  očí. A na nás je, zda jim dveře otevřeme anebo ne. A nejsou to jen obyčejné dveře, ale je to naše srdce, které se může otevřít, anebo zůstat uzavřené.

   Každý máme různé možnosti, ale každý máme taky svoje dveře. A tak nás chci povzbudit, abychom dle svých možností dokázali otevřít své dveře Ježíši, který přichází skrze Marii, skrze zvědavé a radostné oči dětí, skrze unavené oči stařeny, skrze vyčerpané oči matky mnoha dětí, skrze roztěkané oči vytíženého otce, skrze smutné oči osiřelého, skrze ... (srv. Mt 25,40).

   Tyto a jiné myšlenky se mi honí hlavou, když přemýšlím, že se pro Vánoce mohu rozhodnout. Otevřít dveře, nebo nechat zavřeno; slyšet o narození a jít se podívat, nebo zůstat doma; vzít nějaký svůj dar nebo nechat ruky v kapsách.

   Přeji vám všem požehnané svátky a odvahu se otevřít, a otevřít.

(Děkuji Jitce Musilové, která mi přání nakreslila, přesně tak jak jsem si přál.)