Jurisovy postřehy, zápisky, zajímavosti

Jaká je moje cesta?

24. 12. 2020 11:51

    BTW kdo by to nechtěl číst do konce, tak chci napsat, že přeju požehnané svátky. :D

   Tak tedy, prožíváme vánoční svátky, jako obvykle na sebe více myslíme, přejeme si vše dobré, dle možností navštěvujeme svoje nejbližší a hlavně, zahlcujeme mobily a sociální sítě spoustou přání. Ta ručně psaná nebo dokonce vyrobená jsou vzácností.


   Vidím to u sebe, kdysi jsem posílal přes stovku přáníček a dnes budu rád, když alespoň jedno vyfotím a podělím se o něj. Je o cestě. Asi před měsícem jsem měl takovou myšlenku, že Panna Maria (ke které si stále hledám cestu) prožila během krátké doby spoustu zlomových momentů, jak to můžeme číst v Písmu. Jednou to bylo něco krásného, jindy těžkého. Jako když si představíme, že jsme jednou nahoře a jindy dole. 

   Uvědomil jsem si, že my to máme občas podobné. A to už byl první krůček k letošnímu přání. Maria a já můžeme mít podobné momenty v životě. A tak jsem si nakreslil křivku jako cestu a napsal pár příběhů z Písma. A k nim něco analogického, co mě napadlo k mému životnímu příběhu. Myšlenku jsem postupně rozvíjel.

   Pak mě napadlo, že Panna Maria i já, jsme takové postavy, které se vlastně mohou na tom přání pohybovat. Inspirovalo mě svatební přání mojí sestry Marušky. A tak jsem vytvořil figurku a pod přání, do kterého jsem vytvořil drážku, jsem přilepil spodní vrstvu papíru. A najednou to přání dostalo dynamiku a plasticitu.

   K vánocům jsem si udělal radost a koupil jsem si legální verzi CorelDRAW pro neziskové organizace. Klíč jsem získal přímo od Corelu a cenu asi poloviční, než ji nabízejí pro neziskovky v ČR. Odpoledne mi jeden přítel dal k vánocům obálku, prý na cokoliv. Pokrylo mi to právě tento licenční klíč. Vzal jsem to jako takové milé znamení.

   Doma jsem pak tiskl, řezal na řezačce, lepil, stříhal a skládal. Vzpomínal jsem na studium architektury a na lepení modelů. Byl to pro mě příjemný relax. Přemýšlel jsem o tom, co to vše říká taky mě.

   Já a Maria, putujeme po této zemi v čase. Jednotlivé okamžiky můžeme přežívat a třeba i na ně chtít zapomenout. Nebo taky to může být zkušenost, která mi otevírá oči. Když si je dávám do souvislostí, mnohé moje hodnoty jsou relativní a další zase získají na vážnosti a prioritě. Vidět svůj život v kontextu. Najednou různá omezení, ztráty a bolesti mohou přinést skryté požehnání.

   Přeji vám všem požehnané svátky a dívejme se na to, co prožíváme nejen v úzké výseči štědrého dne, ale v kontextu doby.

 

Zobrazeno 1191×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio