Často spousta věcí vznikne docela náhodně, nebo nějak vyplyne ze situace. A tak nějak vzniklo i moje velikonoční přáníčko. Stále nebyl čas. Jednoho dne jsem oprášil myšlenku do kázání při mši svaté. Téma se točilo okolo postav, které jsou v pašijích nebo nám je předložila tradice. A já si položil otázku, která postava je mi nejsympatičtější. A pak druhou, poněkud záludnější a zraňující. Která postava jsem doopravdy já? Tedy, ke které postavě se moje jednání nejvíce přibližuje? Koho kopíruju?
Jsem zapírač Petr?
Jsem zrádce Jidáš?
Jsem nenávistný Kaifáš?
Jsem lživý svědek?
Jsem zvědavý Herodes?
Jsem nerozhodný Pilát?
Jsem vrtkavý dav?
Jsem plačící žena?
Jsem pochybující Tomáš?
Jsem povolný Šimon?
Jsem miláček Jan?
Jsem empatická Magdalena?
Jsem ochotná Veronika?
Jsem kající Dysmas?
Jsem konvertita Longin?
Jsem milující matka?
Jsem ……?
Kdo vlastně jsem?
Přeju krásný a požehnaný svátky, ať už jste kdekoliv a kdokoliv, buďte na té správné straně, tedy, držte se Ježíše a doufejte v jeho milosrdenství. A protože člověk je Božím obrazem, napodobujme Boha, buďme i my milosrdní a laskaví.
klikám na tento blahopřejný článek, a zjišťuju, že jsem jeho tisícím čtenářem, který vyhrál nastavení zrcadla Smíření... děkuju Otče.
Hustý, s odstupem gratuluju k výhře. ;-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.