Často spousta věcí vznikne docela náhodně, nebo nějak vyplyne ze situace. A tak nějak vzniklo i moje velikonoční přáníčko. Stále nebyl čas. Jednoho dne jsem oprášil myšlenku do kázání při mši svaté. Téma se točilo okolo postav, které jsou v pašijích…
Každé překvapení nemusí být hned problém nebo šok. Naopak, mohou to být úžasné a krásné věci. Překvapení se nedá plánovat. Prostě přijde něco, na co člověk není připraven a najednou jen tak kouká a chybí mu slova. A to je můj příběh.
Na začátku bylo pozvání, ani jsem přesně nevěděl, kdo mi to píše a volá, ale znal jsem oddíl Minetaka, takže jsem toho nebál a rád jsem výzvu přijal. A tak jsem se jednoho srpnového večera se svým pomalovaným autem objevil někde v lesích, u řeky na…
Každý rok znova, ale pokaždý jinak. Letos mě závěr adventu přišel ještě hektičtější než předchozí roky. Například vánoční přání jsem začal vyrábět až po narození Ježíše, což se mi ještě myslím nestalo. Ale rád bych se krátce zamyslel nad něčím…
Jedno ráno jsme s týmem snídali. Zdálo se mi, že na stole ještě něco chybí, tak jsem se zvedl a vydal se pro to do lednice. Otevřel jsem dvířka a najednou mi zazvonil telefon. Viděl jsem, že mi teď u jídla volá jeden můj přítel, který nekecá kraviny…
Po bitvě je každý generál. Víme, kde jsme udělali chybu, jak příště na to, najednou máme hotovou SWOT analýzu a nevím co dalšího. Ale později, při dalším dějství, občas shoříme jak papír.
Stanley Milgram byl sociální a experimentální psycholog v USA, s jehož dílem se každý z nás alespoň malinko seznámil, jen o tom třebas nevíme. Buďme upřímní, často někoho citujeme nebo opakujeme, ale kde se to vlastně vzalo, tím už se tak netrápíme.…
Bylo to na konci mše a končily ohlášky. Najednou se přede mnou objevila obrovská pochodující kytka. Nebyl to horor, něco na téma Trifidů, ale moje děti, které přišly poděkovat Kájovi a mě za všechno, co provázelo jejich přípravu na první svaté…
Skončila svatební mše svatá. V sakristii se objevila dojatá paní matka a děkovala za hezkou slavnost. Během odpoledne přišlo více lidí a říkali, že ta svatební mše fakt byla super, že to nebyla žádná nuda. Jestli bych prej nešel k nim do farnosti.
Jednou někde na jihu, možná to byly Ratíškovice, mi biskup Pavel Posád povídá: „Víš Jiří, při třetí se teprve rozjíždím.“ Bylo to na otázku, jak zvládá tolik pastoračních aktivit. Utkvělo mi to v hlavě a často jsem o tom přemýšlel. Občas jsem si…